expedice CZECH LHOTSE 2010

10.9. pátek

Původní informace, tak jak je v Asii zvykem, nebyla tak úplně pravdivá – opět se vyskytly zádrhely, které zabránily uskutečnit bezpochyby dobré úmysly a na náš materiál čekáme ještě nyní, doufáme že poslední hodiny. Karavana má být již od včerejška na cestě z Lukly do Namche, ale protože jaci nepostupují tak rychle jako my, trvá jim to do Namche 2 dny. Tak tedy očekáváme, že dnes kolem 13. hod. materiál dorazí, my bleskově zkontrolujeme a případně přebalíme a ještě dnes vyrazíme na další etapu přibližovacího pochodu do Tengbotche. Cesta by měla trvat obvykle asi 6 hod., ale vzhledem k tomu, že jsme ani zde nezaháleli a podnikali „výpaďáky“ do okolních kopců, předpokládáme, že tento čas podstatně zkrátíme (odhadujeme na 3 až 4 hodiny).

Namche Bazar, významná osada na „Hedvábné stezce“ , která v minulosti sloužila k dopravě zboží všeho druhu mezi severem (Tibetem) a jihem (Nepálem), se v posledních dnech probouzí stále více k životu. Změna oproti prvním dnům našeho pobytu, kdy jsme zde byli pouze my a místní obyvatelstvo, je nepřehlédnutelná – po ulicích je vidět výletníky, obchůdky a dokonce i kavárničky se skvělou kávou z originálního presovače sundávají zámky a lákají kolemjdoucí.

Ostatní blízké osady jsou na tom o poznámí hůře, což jsme poznali na našich výletech po okolí. Nádherné vesničky Kundjung a Kunde, známé také jako oblíbené místo pobytu Edmunda Hilaryho, žijou stále svým skromným životem bez turistického ruchu, stejně tak, jako vyhlídkový hotel Everest view, postavený japonci v jejich vlastním stylu v r. 1972.

Dnes, alespoň v to pevně věříme, se rozloučíme se stále usměvavým „manažerem“ hotelu Sherpaland a jeho mladičkými spolupracovnicemi, kteří nám zpříjemnili čekání především skvělým jídlem, ale i přátelskou atmosférou.

Všechny zdravíme a jdeme vyhlížet yaky.

P.S. a ještě trochu poezie :

Do kopce stoupá yak
Ani neví jak
A když se zjeví Yeti
Ptá se „zima je ti?“
Odpoví mu tak
Jako každý Yak...